Pracoviště

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění stejné etiologie (původu) jako ischemická choroba srdeční (ICHS). ICHDK je nejčastější lokalizací periferní aterosklerózy a je hodnocena jako závažný marker celkového kardiovaskulárního rizika.  Pacienti s ICHDK mají vyšší mortalitu (úmrtnost) a jsou více ohroženi srdečním infarktem i mozkovou mrtvicí než pacienti bez ICHDK.

Aktuálně uváděná prevalence (výskyt) ICHDK v populaci je od 0,6 do 10 % a progreduje s přibývajícím věkem. Ve věku pod 60 let jsou to cca 3 %, zatímco nad 70 let cca 20 %.  A to jde o pacienty již symptomatické s různě vyjádřenými symptomy ICHDKK. Muži jsou postiženi výrazně častěji a závažněji než ženy. Zhruba u čtvrtiny nemocných dochází následně k nutnosti revaskularizace (výkonu na tepenném řečišti), ať již chirurgické nebo endovaskulární.

Tepny dolních končetin jsou tedy nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy -  kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často němé – tedy bez příznaků. Postupně se projevuje širokou škálou potížích. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení – při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly.  Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích.  Onemocnění může mít formu chronický, tedy dlouhodobých potíží nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.

Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. Máme k dispozici rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.

Z chirurgických výkonů provádíme výkony jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále  bypasy nejrůznějších typů a délek . Od bypasů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek až po bypasy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce.  Možností jsou i extranatomické bypasy, které přiváději do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.

Jako materiál pro bypassy používáme buď povrchní žílu z dolní končetiny, již použijeme jako tepennou náhradu, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.

Postižení výše uvedených tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i naše řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potížích akutních. Často musíme provést cévní rekonstrukci okamžitě, abychom zachránily končetinu nebo život pacienta.

U akutních cévních uzávěrů provádíme mimo výše uvedené rekonstrukce často trombembolektomie – tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů.

Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpávání krevními sraženinami a tím ohrožují končetinu nedokrevností.

Stejně jako u jiných typů cévních výkonů, tak i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnosti využití hybdridních výkonů, které nám umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.