Pracoviště

Ordinační hodiny, provozní doba

Co je to EMG vyšetření?

Elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření pomáhá lékaři rozlišit jednotlivé druhy nervosvalových onemocnění.

K vyšetření se používá přístroj zvaný elektromyograf. Je opatřen elektrodami, zesilovačem, procesorem a obrazovkou. Při vyšetření se používají dvě techniky podle charakteru Vašeho onemocnění: kondukční a jehlová.

Indikace k EMG vyšetření

Jednou z nejčastějších indikací k EMG vyšetření je syndrom karpálního tunelu. Syndrom se projevuje postižením průběhu jednoho ze tří nervů zásobujících ruku – tzv. nervus medianus v úrovni zápěstí a dlaně. Příznaky, které syndrom tvoří, jsou způsobeny stlačením tohoto nervu tam, kde prochází "tunelem" (canalis carpi) pod příčným zápěstním vazem.

Nemocní velmi často pozorují oslabenou citlivost, mají pocity brnění, mravenčení nebo pálení hlavně na zevní palcové straně dlaně a také na palci, ukazováku a prostředníku. Příznaky mohou někdy vyzařovat směrem vzhůru až do paže a ramene. Uvedené obtíže se objevují nejčastěji v době spánku a často nemocného probouzejí. Pacienti si pak často spontánně ulevují tím, že spí s rukou ohnutou v zápěstí, jindy si ji namáčejí do studené vody nebo si ji "vytřepávají", apod. S postupem času mohou pozorovat ochrnování postižené ruky a postupné prohlubování poruchy až ztráty citlivosti na dlani a prstech na palcové straně ruky.

Onemocnění se vyskytuje častěji u lidí těžce pracujících např. s vibračními nástroji, ale rovněž u lidí pracujících s myší u PC. Často se toto postižení nervu objevuje i v těhotenství nebo u diabetiků.

Dalším častým důvodem k EMG vyšetření je postižení nervových kořenů - tzv. radikulopatie. Při výskytu kostních nárůstů (osteofytů) či při vyhřezlé meziobratlové ploténce (hernii) dochází k utlačení nervového kořene. EMG vyšetření má zde rovněž nezastupitelné místo, a to opět jak v diagnostice, tak ve sledování průběhu léčby a nakonec i v prognóze dalšího vývoje onemocnění. Nejčastěji dochází k postižení krčních a bederních nervových kořenů, které se projevují šířením bolestí z oblasti páteře do horní či dolní končetiny, brněním, trnutím, necitlivostí či oslabením svalové síly určitých svalů zásobených daným nervovým kořenem.

EMG vyšetření se dále provádí u dnes velmi časté zvýšené nervosvalové dráždivosti - tetanie, způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku. Mezi projevy tetanie patří především pocity mravenčení, brnění končetin, křeče, pocity tlaku na hrudníku, bušení srdce, pocity celkové slabosti, nevýkonnosti či zvýšené únavy.

Spektrum onemocnění periferního nervového systému a kosterního svalstva indikované k EMG vyšetření je velmi bohaté a rozhodnutí k indikaci tohoto vyšetření spadá do rukou specialisty - neurologa.

Organizace vyšetření

Prosíme Vás, abyste se na vyšetření dostavili v určenou hodinu. Vyšetření Vám nemůžeme provést dříve nebo později z důvodu dalších objednaných pacientů. V případě, že vyšetření nemůžete absolvovat v objednaném termínu, prosíme Vás, abyste se přeobjednali na jiný termín.

K vyšetření si s sebou doneste průkazku zdravotní pojišťovny a doporučení lékaře-specialisty.

Příprava před vyšetřením

Před vyšetřením není nutná nějaká speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.

Provedení vyšetření

EMG provádíme v laboratoři, která se nachází ve 3. patře ambulantní části Nemocnice Podlesí naproti neurologické ambulance.

Studie nervového vedení – tzv. kondukční studie

Měří rychlost vedení akčního potenciálu ve stimulovaném nervu a velikost elektrické odpovědi na tuto stimulaci ve svalu nebo na jiném místě nervu.

Vyšetření se provádí pomocí stimulační a snímací elektrody připojené na zdroj elektrických pulsů a záznamové a zobrazovací zařízení. Snímací elektroda je obvykle přilepena ke kůži povrchovou elektrodou. Po jejím přilepení je nerv stimulován velmi malým elektrickým impulsem vyvolávajícím jemný záškub ve svalu zásobeném tímto stimulovaným nervem. Stimulace je nebolestivá, ale můžete mít trochu nepříjemné pocity podobné jako při kontaktu s elektrickým ohradníkem.

Cílem tohoto vyšetření je porovnání rychlosti vedení v nervu či velikosti potenciálu –elektrické odpovědi ve svalu s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného nervu úrazem, dlouhotrvajícím tlakem, zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.

Jehlová elektromyografie

Měří charakteristiky akčních potenciálů motorických jednotek, tj. souboru svalových vláken zásobených jedním nervovým vláknem.

Jehlová elektromyografie je prováděna zanořením tenké jehly do svalu. Její tloušťka je srovnatelná s inzulínovou jehlou. Při vyšetření můžete pocítit lehké píchnutí podobné jako při vpichu injekce do svalu.Tato procedura je spojena s minimálním rizikem krvácení či zanesení infekce, jelikož používané jehly jsou sterilní. Změnou polohy jehly ve svalu je vyhledávána optimální pozice pro záznam akčních potenciálů.

Cílem vyšetření je porovnání různých parametrů akčních potenciálů motorických jednotek s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného svalu při postižení zásobujícího nervu, např. při postižení vláken nervových kořenů, pletení či periferních nervů nebo při postižení samotného svalu zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.

Odpovědi na nejčastější dotazy pacientů:

Je nutné se na vyšetření nějak připravit?

Před vyšetřením není nutná speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.

Obavy z vyšetření?

Vyšetření se nemusíte obávat. Při použití povrchových kožních elektrod je metoda absolutně nebolestivá. Jen u někoho může být vnímána jako nepříjemná, protože ucítíte jemné kopnutí podobné jako při doteku s elektrickým ohradníkem.

Jehlová elektroda se zavádí do příslušného svalu. Zavedení jehlové elektrody do svalu vpichem skoro vůbec nebolí, protože elektrody jsou velmi tenké, obdobné inzulínovým. Pocítíte pouze lehlé štípnutí jako při vpichu injekce do svalu.

Je nutné se po vyšetření nějak omezovat?

Toto vyšetření je zcela bez dalších omezení.

Pokud beru léky na ředění krve, nebudu mít po vyšetření jehlovou elektrodou problémy se zastavením krvácení?

Ne. Jedná se o vyšetření velmi tenkými jehlami, při kterých se ani u pacientů užívajících protisrážlivé léky problémy s krvácením po vyšetření neobjevují.

Jak dlouho vyšetření trvá?

Záleží na tom, co vše při EMG chceme vyšetřit, což se vyvíjí od diagnostické rozvahy. Vyšetření tak může trvat 15 minut, ale i hodinu. Někdy nám například vystačuje vyšetření jednoho nervu, jindy jich vyšetříme hned několik.

Kdy budu znát výsledek vyšetření?

Výsledek Vám lékař předběžně oznámí ihned po vyšetření. V případě sporných nálezů bude nutné provést ještě další vyšetření.