Pracoviště-test

Endovaskulární léčba

Endovaskulární léčba se provádí nejčastěji v případě výskytu zúžení nebo krátkých uzávěrů tepen dolních končetin, téměř výlučně při postižení ledvinných tepen a méně často při postižení krkavic. Základní metodou je tzv. angioplastika, která spočívá v roztažení tepny speciálním balónkem. V některých případech se zavádí do vnitřku tepen kovové výstuže, tzv. stenty. Další metodou je trombolýza, tj. lokální rozpouštění krevních sraženin ucpávajících průsvit tepny - tato metoda je však na rozdíl od ostatních poměrně náročná, vyžadující speciální přípravu pacienta a delší hospitalizaci. Angioplastiky a zavádění stentů se provádějí při plném vědomí, pouze při lokálním znecitlivění třísla (tyto zákroky nejsou bolestivé, maximálně je doprovází pocit tupého tlaku uvnitř těla). Někdy lze tento druh léčby provést ihned v rámci angiografie, někdy se provádějí jako následný plánovaný výkon. Velkou výhodou intervenční léčby je fakt, že po 24 hodinovém nutném klidu na lůžku je pacient plně mobilní a do několika dnů se vrací k normálnímu způsobu života.

Operační léčba

Operační léčbu provádíme hlavně u pacientů, kteří bývají postiženi delšími uzávěry na pánevních tepnách nebo na tepnách dolních končetin.

Nejčastější operací je přemostění uzávěru tepny - tzv. bypass - kde podle místa uzávěru a stavu tepen používáme buď vlastní žílu pacienta nebo umělou cévní protézu. Takhle vytvořenou novou cestou potom protéká krev kolem původní tepny, která je uzavřená. V některých případech, kdy není možná bypassová operace, provádíme plastiku cév. Je to hlavně na místech, kde se tepny větví, čímž dosahujeme lepší přítok do svalových tepen dolních končetin. Na horních končetinách nebývají tyto zákroky tak časté a využívají se hlavně bypassy při uzávěru podklíčkové tepny.

Operačním způsobem řešíme i vzniklé výdutě, které jsou nejčastější v břišní části aorty (což je hlavní tepna, která vede od srdce) a na podkolenní tepně. V těchto případech poškozený úsek tepny odstraňujeme a nahrazujeme žílou nebo umělou cévní protézou.

Operační léčba dominuje v případě postižení přívodných mozkových tepen (krkavic) a má za úkol odstranit aterosklerotické usazeniny, které zužují tyto tepny a snížit tak významně riziko vzniku mozkové mrtvice.

Tyto operace se provádějí většinou v regionální (místní) anestezii (znecitlivění), kdy se opichují nervové kořeny u krční páteře. Je tak vyřazena citlivost dané oblasti, ale zůstává zachována možnost komunikace s pacientem, což je při operaci cév zásobujících mozek velmi důležité. V případě postižení drobnějších tepen (a to hlavně při funkčním postižení - tzv. vasoneurosa) provádíme miniinvazivní (laparoskopické nebo torakoskopické) operace na bederním nebo hrudním vegetativním nervstvu (tzv. sympatektomie), které mají za cíl zlepšit prokrvení a výživu kůže postižené končetiny.

V posledních letech rozšiřujeme možnosti léčby tzv.kombinované výkony, kdy současně na operačním sále provádíme chirurgický zákrok a endovaskulární intervenci pod RTG přístrojem. Tyto společné výkony s intervenčními radiology se týkají také aneurysmat (výdutí) břišní aorty řešených tzv.stentgrafty.

V případě indikace operační léčby a samozřejmě souhlasu pacienta s navrženým výkonem vždy provádíme důkladnou předoperační přípravu, která je zpravidla zahájena ihned po angiografii, v rámci jedné hospitalizace.

Po provedeném výkonu (endovaskulárním, chirurgickém) jsou pacienti v trvalé péči cévní ambulance anebo dopplerovské ultrazvukové ambulance naší nemocnice. Zde jsou zváni v pravidelných intervalech ke kontrolám a v případě výskytu recidivy (návratu) původních potíží mohou vzniklé problémy konzultovat s lékařem.