O nemocnici

4.11.2026

Vlastní žílu, kterou chirurgové k přemostění ucpané tepny používají nejčastěji, pacient už neměl. Syntetickou náhradu zase vylučovala infekce v ráně. U pacienta s těžkým nedokrvením dolní končetiny a nehojícími se defekty tak standardní postupy cévní chirurgie narazily na své hranice. Chirurgové Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí proto zvolili biologickou alternativu, kterou v České republice dosud nikdo takto nepoužil: uzavřenou tepnu přemostili speciálně upravenou hovězí krkavicí. Průtok krve do končetiny se podařilo obnovit. Česká cévní chirurgie tím získala nový nástroj pro pacienty, u nichž běžné možnosti selhávají.

„Pacient neměl vlastní žílu a umělou náhradu jsme mu kvůli infekci implantovat nemohli. Hovězí tepna nám dala možnost vrátit do jeho nohy krev i v situaci, kdy by jinak nezbývalo mnoho možností. Je to biologický materiál, a proto je vhodnou volbou právě tam, kde syntetika selhává,“ vysvětluje hlavní operatér MUDr. Rudolf Mikoviny z Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

Pacient trpěl těžkou ischemickou chorobou dolní končetiny. Ateroskleróza mu poškodila tepny ve více úsecích najednou a některé z nich úplně uzavřela. Tkáně nedostávaly dost krve, a proto se mu na noze tvořily ischemické defekty, tedy rány, které se bez dostatečného prokrvení nemohou zahojit. Operace měla jediný, ale zásadní cíl: přivést do končetiny víc krve a dát ranám šanci se zahojit.

Při uzávěru tepny chirurgové obvykle udělají bypass, tedy obchvat, který krev vede kolem ucpaného místa. Nejlepší náhradou je vlastní žíla pacienta, nejčastěji vena saphena magna (velká skrytá žíla) z dolní končetiny. Tuto žílu ale pacient už neměl. Lékaři mu ji odebrali dříve při operaci srdce, kde posloužila jako štěp. Druhou možností bývá syntetická cévní náhrada. Pacient měl ovšem na noze infikovaný defekt, a umělý materiál proto nepřicházel v úvahu. Syntetická protéza v infikovaném prostředí je pro pacienta velkým rizikem.

Lékaři se proto rozhodli pro biologický cévní xenotransplantát, tedy tepnu zvířecího původu. Pacientovi implantovali speciálně upravenou hovězí krkavici (karotidu) a propojili jí společnou stehenní tepnu s tepnou podkolenní. Uzavřený úsek tak přemostili a obnovili průtok krve do postižené končetiny.

Tepnu zvířecího původu tímto způsobem, tedy jako náhradu uzavřené lidské tepny, použili v České republice vůbec poprvé. Xenotransplantát je v cévní chirurgii biologickou alternativou pro specifickou skupinu pacientů: pro ty, kteří nemají vhodnou vlastní žílu a zároveň u nich nelze použít syntetický materiál, například kvůli infikované tkáni. Právě pro tyto pacienty bylo dosud hledání řešení nejtěžší. Třinecký zákrok ukazuje, že i pro ně existuje cesta. Cévní chirurgie v Česku tak získala nový nástroj a pacienti s těžce nedokrvenou končetinou novou naději.

“Tento zákrok ukazuje, že i pacienti, kterým standardní postupy nemohou pomoci, pro nás nejsou případy bez řešení. Hledáme pro ně cestu, a díky biologické náhradě jsme ji tentokrát našli,“ říká MUDr. Radoslav Šolek, vedoucí lékař operačních sálů Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, který při operaci asistoval.

Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí patří mezi špičková centra kardiovaskulární péče v České republice a je součástí sítě komplexních kardiovaskulárních center MZ ČR. Její Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie je největším cévním pracovištěm v Moravskoslezském kraji, a to jak počtem operačních výkonů, tak počtem atestovaných cévních chirurgů. Má akreditaci Ministerstva zdravotnictví pro cévní výkony a za posledních deset let provedlo více než 20 000 operací. Spolu s Oddělením intervenční radiologie tvoří Vaskulární centrum, které funguje už více než 30 let a v hybridních výkonech patří k tuzemské špičce.