O nemocnici

14.9.2024

Pálení žáhy čas od času potrápí každého, ovšem pokud se objevuje častěji nebo se k němu přidružují další obtíže, může jít o gastroezofageální reflux, zkráceně GERD. Jedná se o poruchu trávení, při které se žaludeční šťávy dostávají zpět do jícnu a způsobují mnoho nepříjemností. Řešením jsou pro většinu pacientů léky, málokdo ovšem ví, že reflux lze řešit i pomocí fyzioterapie. Časté nebo závažné pálení žáhy je důležité nepřehlížet a svěřit se vždy do péče lékaře.

Pravidelné dráždění sliznice jícnu totiž může mít vážné následky. Mezi varovné signály patří pálivý pocit v krku, tlak za hrudní kostí, někdy obtížné dýchání, nechutenství, žaludeční křeče, kožní vyrážky či pocit nespolknutého sousta v krku. Standardní léčba refluxu spočívá v užívání léků na snížení kyselosti žaludeční kyseliny. Ty ale neřeší samotné příčiny, na rozdíl od správně vedené fyzioterapie. „Podstatou terapie při léčbě refluxu je posílení funkce dolního svěrače jícnu. K tomuto se využívají techniky správného bráničního dýchání,“ vysvětluje MUDr. Barbora Ryšková, primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

Projevy refluxu rozdělujeme na jícnové a mimojícnové. Mezi jícnové projevy patří pálení žáhy, říhání, úniky žaludečních tekutin do úst při předklonu a záněty jícnu. Mezi mimojícnové projevy patří chrapot (velmi časté), laryngitidy, záněty středouší (hlavně u dětí), astma, kazivost zubů při nočním refluxu, zápach z úst, pocit cizího tělesa v krku, bolest na hrudi i bolesti páteře, hlavně hrudní.

Dlouhodobý stres či úzkost totiž vytváří tlak na žaludek, a tím dochází typicky ke zhoršení refluxu. „Z lékařského hlediska může za GERD několik faktorů, jako jsou porucha funkce bránice, peristaltiky orgánů, nebo zvýšení intragastrického nebo intraabdominálního tlaku. Samozřejmě ale hrají roli i stravovací návyky, tělesná konstituce nebo psychický stav,“ říká primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí MUDr. Barbora Ryšková, s tím, že pacienti trpící pálením žáhy by se obecně měli vyvarovat konzumaci mastných, smažených jídel, pálivému koření, česneku, cibuli, syceným a slazeným nápojům, čokoládě, alkoholu, kyselému ovoci, kávě a také kouření. Je vhodné jíst častěji v menších porcích, neboť přejídání vyvíjí tlak na jícnový svěrač a dochází tak ke zhoršení symptomů.

Úpravou stravy a životního stylu v kombinaci s vhodnou rehabilitací lze pak docílit i úplného odstranění obtíží. Kvalifikovaní fyzioterapeuti pacientovi následně pomohou sestavit cviky, které jsou pro něj nejvhodnější a ve kterých pak může pokračovat v domácím prostředí.

„Je důležité přistupovat k léčbě komplexně. Pokud pacient zodpovědně provádí všechna doporučení a cvičení nejen v době docházky na rehabilitaci, ale i dále v domácím prostředí, pak výsledky naší dosavadní terapie jsou více než dobré. Určité procento pacientů již nemusí brát léky vůbec, další procento výrazně sníží množství užívané medikace,“ dodává primářka.

Problematice refluxu se na rehabilitačních odděleních věnují také v dalších nemocnicích skupiny AGEL, konkrétně v Ostravě-Vítkovicích, Českém Těšíně a Říčanech.