Logo

PARTNER VAŠEHO ZDRAVÍJsme součástí skupiny AGEL, největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě.

O nemocnici

Po pandemii přibývá neurologických pacientů – včetně těch s diagnózou Parkinsonovy choroby

22.7.2022

V době pandemie napříč odbornostmi klesl počet pacientů, kteří navštěvovali odborné ambulance a podstupovali preventivní či běžná diagnostická vyšetření. V důsledku toho byl u řady pacientů znemožněn včasný záchyt nemocí v raných stádiích. Od letošního jara se však situace obrací a například neurologická ambulance Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí eviduje markantní nárůst zájmu a s ním také zvyšující se počet pacientů jak nových, tak i těch, u kterých se průběh choroby zhoršil. Příkladem jsou pacienti s Parkinsonovou nemocí, která ve svém průběhu razantně proměňuje své projevy a vyžaduje vždy individuální řešení

Parkinsonovou nemocí trpí v České republice přibližně 20 až 30 tisíc lidí. Jedná se o onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v mozku. Většina populace přiřazuje tuto nemoc pouze starším lidem, což je ale omyl. Vzniknout může i u třicátníků a může mít dokonce i genetické pozadí.

Jedním z hlavních projevů Parkinsonovy nemoci je třes, který je výraznější u horních končetin a většinou zasáhne intenzivněji jednu polovinu těla. „Zprvu jsou projevy poměrně nenápadné ve formě rychlé únavy, pocitu tuhosti nebo těžkosti končetin, křečí, zpomalení chůze nebo vyšší tvorby slin, slz a potu. Později se dostavuje třes a pohybové zpomalení, zvané bradykineze. Později nastupuje akineze, tedy nepohyblivost. Častá je také rigidita, tedy pohybová a svalová ztuhlost, a nakonec dochází k poruchám stability chůze a vzniká takzvaná posturální nestabilita, která často vede k pádům nemocných. Dostavují se také poruchy močení či stolice, poruchy polykání nebo i spánku. Doprovodným projevem jsou také bolesti, které mohou být i velmi intenzivní,“ popisuje MUDr. Irena Szkatulová, vedoucí lékařka neurologické ambulance Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

Kromě viditelných motorických příznaků Parkinsonova obvykle silně negativně zasahuje také psychiku pacientů, kteří často trpí různými úzkostmi a v průběhu života u nich propukají kognitivní poruchy, poruchy paměti, abstraktního myšlení i chování. V pozdějších fázích nemoc totiž obvykle významně ovlivňuje každodenní soukromý i pracovní život.

„Klinická diagnóza je stanovena obvykle na základě anamnestických dat, subjektivních potíží pacienta a neurologického vyšetření. Hlavním faktorem, který je brán do úvahy, je zpomalenost pohybů. Dále kritéria zahrnují typické motorické příznaky, asymetrický charakter příznaků, nepřítomnost netypických příznaků a vyloučení jiných zjevných příčin a také dobrou reakci na užívání antiparkinsonských léků,“ vysvětluje MUDr. Szkatulová s tím, že při stanovení diagnózy lze zvážit i doplňující vyšetření, mezi která patří zobrazovací vyšetření mozku (optimálně magnetickou rezonancí) a případně další vyšetření podle klinického stavu, rychlosti rozvoje příznaků a dalších faktorů.

Bez ohledu na včasnost diagnostiky, Parkisonova nemoc je bohužel nadále nevyléčitelným onemocněním, u kterého lze pouze mírnit jednotlivé projevy. Odumírání mozkových buněk, které u zdravých lidí tvoří látku dopamin, potřebnou k přenosu informací mezi neurony, bohužel současná medicína zatím zastavit neumí. K dispozici jsou ale léky, které funkci dopaminu alespoň do určité míry nahrazují. Zároveň zdravotníci mohou pacientům pomoci zajistit potřebné rehabilitace a ergoterapii na míru tak, aby byli co nejvíce soběstační. Alternativní léčbou může být například hluboká mozková stimulace či použití sondy v tenkém střevě, přičemž ale obě tyto léčby jsou selektivní a ne každý pacient je může podstoupit.

„Velice důležitý pro lepší stav parkinsoniků je společenský život, chuť ke cvičení a celková aktivita těla a ducha. Jistě je na místě, aby se pacient s touto nemoci neuzavíral doma. Proto je při léčbě kladen velký důraz na rehabilitaci a další pohybové aktivity,“ vysvětluje MUDr. Szkatulová a dodává, že příčiny vzniku Parkinsonovy choroby nejsou zcela jasné. Může ji vyvolat například virový zánět mozku, dlouhodobé užívání některých léků (zejména antidepresiv nebo narkotik), ale třeba i jen „obyčejný“ dlouhodobý stres nebo přetěžování organism

Zpět

Tiskový mluvčí

KONTAKT PRO MÉDIA

Mgr. Adam Knesl
Email: adam.knesl@agel.cz

Kontakt neslouží k objednávání pacientů na vyšetření, očkování a výdeji výsledků vyšetření

Kontakty na veškeré společnosti skupiny AGEL najdete v sekci Společnosti skupiny AGEL

Online formuláře: