O nemocnici

17.5.2022

Světový den hypertenze připadá na 17. května a upozorňuje na vážné zdravotní komplikace provázející arteriální hypertenzi a potřebu kontroly krevního tlaku. Během koronavirové pandemie řada lidí i přes zdravotní komplikace odkládala návštěvu lékaře, což má za následek následné komplikace a pozdě zahájenou léčbu. Jen arteriální hypertenzí přitom v České republice trpí přes 3 miliony lidí a třetina z nich o svém onemocnění neví.

Tichý zabiják. Tak se někdy někdy říká arteriální hypertenzi, protože vysoký tlak sice nebolí, ale zabíjí. V dospělé populaci České republiky, tedy osoby ve věku 25 až 64 let, postihuje hypertenze zhruba 40 % obyvatelstva. Ve věku nad 65 let, což je v kardiologii označováno jako starší věk, již výskyt hypertenze stoupá k 60-70% populace a hypertenze je obecně jasně nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. Ačkoliv povědomí o tomto onemocnění i díky osvětě u veřejnosti stoupá, jen zhruba 70 procent hypertoniků ví o svém onemocnění. „Pandemie má za následek fakt, že spousta lidí během uplynulých dvou let zcela omezila návštěvy lékařů na minimum. Nejen že přestali chodit na pravidelné preventivní prohlídky, při kterých lékaři mohou odhalit začínající zdravotní neduhy, ale často pacienti nevyhledali odbornou pomoc ani při vážnějším problémech,” přiznává MUDr. Igor Nykl, vedoucí lékař ambulance rezistentní hypertenze v Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí.

Ambulance rezistentní hypertenze je specializované pracoviště, které v Podlesí slouží pacientům již více než 10 let a ročně projde touto ambulanci okolo 400 pacientů. Zabývá se léčbou těžkých rezistentních forem hypertenze a diagnostikou tzv. sekundární hypertenze (což je hypertenze způsobená vlivem nějakého jiného onemocnění – nejčastěji onemocněním nadledvinek, ledvin). „Arteriální hypertenze je významné onemocnění pro jeho vysoký výskyt a pro rizika kardiovaskulárních a mozkových komplikací,” připomíná MUDr. Nykl s tím, že hypertenze ve stáří zodpovídá za cca 33 % srdečně cévních onemocnění , 42 % cévních mozkových příhod u mužů a dokonce až 70 % cévních mozkových příhod u žen !

I když o své nemoci ví zhruba 70 % pacientů, léky užívá jen 60 % a jen asi necelé třetině se daří dosahovat cílových hodnot při měření krevního tlaku, což je hodnota tlaku v ambulanci pod 140/90mmHg. Jako rezistentní hypertenzi pak je označován stav, kdy nedosáhneme těchto cílových hodnot krevního tlaku ani při užití trojkombinace antihypertenziv (z nichž jedno je diuretikum čili lék na „odvodnění„). Problémy s vysokým krevním tlakem mají velice často obézní lidé s minimálním pohybem, se špatnou životosprávou a psychickým vypětím. „Neléčený vysoký tlak má obecně velmi závažné zdravotní následky. Vznikají orgánové komplikace a manifestní (tj. zjevná) onemocnění srdce a cév jako jsou srdeční infarkty a srdeční selhání, hrozí poškození mozku i ledvin s vážnými následky,“ upozorňuje vedoucí lékař ambulance rezistentní hypertenze v Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí.