O nemocnici

11.2.2021

Blíží se svátek sv. Valentýna, o kterém se traduje, že je to den zamilovaných. K svátkům patří neodmyslitelně i dárky. Někdy je to květina, jindy šperk, ale často třeba i čokoládové srdce či jiná sladká pokušení. Mají zamilovanost, láska či naopak zklamání vliv i na náš organismus. A to včetně trávicího traktu?

Podle MUDr. René Chlebika, lékaře gastroenterologické ambulance Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, lásku prožívá opakovaně každý z nás. Patří totiž k primárním lidským potřebám. A má nepřeberné množství podob: například láska k bohu, penězům, moci, zvířatům, vlasti, sobě samému atd. „Za takzvaně klasickou považujeme tu mezilidskou. Ať již je opětovaná, nebo odmítaná, je schopná vyvolat velmi silné emoce (pozitivní či negativní), a tím ovlivnit celý náš organismus, včetně trávicího traktu,“ vysvětluje MUDr. René Chlebik a dodává, že rčení našich předků o tom, že láska prochází žaludkem, má neotřesitelnou platnost i v dnešní době. 

Jako příklad lékař uvádí větší náklonnost k lidem, kteří dobře vaří, příjemný pocit po naplnění žaludku (srovnatelný s pocitem lásky), příjemné pocity v oblasti žaludku při spatření či myšlenkách na milovanou osobu i romantickou večeři jako úvod společně strávené noci.

Rčení o lásce procházející žaludkem lze podle MUDr. René Chlebika vysvětlit i vědecky: „Po dobrém jídle dochází ke zvýšení hladiny řady hormonů. Jednak těch, které potřebujeme ke trávení potravy, ale také těch, které způsobují naší dobrou náladu (působením na nervový systém). Jedná se hlavně o serotonin (ten je nazýván hormonem štěstí) a dopamin (hormon štěstí či též neřesti). Tyto hormony se uvolňují i při emočních stavech (touha, vášeň apod.). Pokud si tyto příjemné pocity spojíme s osobou, která nám toto jídlo uvařila nebo se kterou toto jídlo sdílíme, posiluje to náš vzájemný citový vztah,“ vysvětluje lékař. Jak také dodává, pokud dobré jídlo spojíme s pohybem (postačí procházka s partnerem), vyplaví se endorfiny, které vyvolají pocit uvolnění, což přispívá k dalšímu posílení vztahu.

Naopak, při negativních emocích (stres, hádka, rozchod s parterem, samota aj.) se ve zvýšené míře uvolňuje kortizol (stresový hormon), který může způsobovat řadu zdravotních obtíží, jako například vysoký krevní tlak, deprese, migrény, střevní potíže, nevolnosti a další.

„Sladké pokušení“ a jeho vliv na zdraví člověka?

O sladkostech, kterými se zamilovaní rádi obdarovávají právě na sv. Valentýna, gastroenterolog říká, že platí staré známé „všeho s mírou“. „Většina lidí má ráda sladké, což je spojeno jednak s potřebou doplnění hladiny cukrů v našem organismu a jednak s vyvoláním dobré nálady. Je známo, že čokoláda (taktéž i kakao) obsahuje ve zvýšeném množství tryptofan, ze kterého v těle vzniká serotonin (hormon štěstí) Pokud si teda dopřejeme tyto pochutiny, zlepší se nám nálada. Obdobný účinek se ale udává třeba i u ryb (losos, makrela, tuňák), ořechů, banánů i některých dalších potravin,“ upozorňuje MUDr. René Chlebik.

To, kolik sladkostí může člověk zkonzumovat, je podle něj zcela individuální. Pro dobrou kondici a zdraví bychom měli mít „normální“ váhu. „Orientačně se dá uvést, že pokud měříme 175 cm, měli bychom vážit přibližně 75 kg. Pokud konzumujeme nadbytek vysokokalorických potravin (což čokoláda je) a tyto kalorie „nevydáme“ zpět například při sportování, pak bude naše váha narůstat. To nám následně může způsobovat zdravotní obtíže jako je například vysoký krevní tlak, cukrovka, bolesti kloubů, zažívací obtíže a další,“ objasňuje MUDr. René Chlebik.

Zároveň upozorňuje i na opačný případ. Pokud například držíme nesmyslné diety, omezujeme příjem potravy, vyplavuje se ve zvýšené míře už zmíněný stresový hormon kortizol a my trpíme úzkostmi, depresemi, trávicími obtížemi, mohou se objevit další nemoci.

„V případě stravy platí opravdu „všeho s mírou“. V našem jídelníčku by měly být zastoupeny všechny základní složky ‒ bílkoviny, cukry i tuky, a to každý den. K základním pravidlům patří: jíst pravidelně, vícekrát denně, jednotlivé porce (nejen snídaně, ale i večeře) nevynechávat, ale též se nepřejídat. Velmi důležitý je dostatečný příjem vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné potraviny, otruby, semínka) a důležitý je příjem tekutin,“ uzavírá MUDr. René Chlebik z gastroenterologické ambulance Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.