Logo

PARTNER VAŠEHO ZDRAVÍJsme součástí skupiny AGEL, největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě.

O nemocnici

Lékaři si sami vytisknou srdce pacienta a vyzkouší operaci “nanečisto”. V metodě, na jejímž počátku stál vánoční dárek, jsou v Česku průkopníci

22.12.2020

Kardiologové z Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí začali jako první v České republice rutinně využívat k práci technologii 3D tisku. Na precizních modelech si mohou předem vyzkoušet, jaký typ a velikost okluderu je vhodný pro proceduru zvanou katetrizační uzávěr ouška. Díky tomu je tento zákrok pro pacienta bezpečnější a efektivnější. Nový postup třineckého 3D PrintTeamu zároveň šetří operační náklady.

Snaha udělat radost svému nejbližšímu stála na počátku metody, kterou od letošního roku využívá špičkové pracoviště třinecké nemocnice AGEL v Podlesí. Biomedicínský inženýr Jan Hečko se rozhodl o loňských Vánocích vytisknout na základě dat z počítačové tomografie (CT) srdce svého tatínka a dát mu ho jako dárek. 

„To nás zavedlo k tomu, že jsme se naučili srdce dostat z počítačové tomografie do 3D obrázku a následně do tiskárny,” říká na úvod lékař kardiologického oddělení Nemocnice Podlesí MUDr. Otakar Jiravský, který se shodou okolností se stále dostupnější technologií 3D tisku seznámil, stejně jako jeho kolega, taktéž v závěru loňského roku. Filamentová tiskárna od české firmy Prusa research byla totiž vysněným a dlouho spořeným dárkem jeho šestnáctiletého syna a oba se ihned ponořili do zkoumání možností tiskárny. „Velmi rychle jsme zjistili, že jsou téměř neomezené a záleží pouze na kreativitě a odhodlanosti na cestě k tiskovému cíli. Když jsem viděl, co a v jaké kvalitě se dá tisknout ze světa běžných věcí, bylo jen malým krůčkem objevit medicínské aplikace,” pokračuje Otakar Jiravský.

V Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí následně vytvořilo několik specialistů pracovní skupinu s výstižným názvem 3D PrintTeam, aby prozkoumala reálné využití 3D tisku v medicínském oboru. Experti začali studovat vědecké publikace, hledali ideální techniku i metodiku tisku a každý krok byl testován novým tiskovým modelem. „Když jsem uviděl, jak reálné a kvalitní modely srdcí jsou kolegové schopni vytisknout, hned jsem v hlavě viděl možnost, jak udělat proceduru zvanou katetrizační uzávěr ouška bezpečnější,” konstatuje arytmolog MUDr. Jan Chovančík, Ph.D.

Ouško levé síně je zdrojem krevních sraženin, které jsou příčinou vzniku cévních mozkových příhod u pacientů s arytmiemi, hlavně s fibrilací síní. Uzávěr ouška je jednou z možností, jak vzniku mozkových příhod zabránit. „Ouško levé síně každého člověka je ale jiné, jako má každý člověk jiný nos či papilární linie na prstech,“ doplňuje další člen 3D PrintTeamu MUDr. Miroslav Hudec. K uzávěru ouška je na trhu k dispozici několik typů zařízení, tzv. okluderů (jedná se o malé špunty), vždy v různých velikostech. „Držet v ruce reálnou levou síň pacienta a vyzkoušet předem, který z dostupných okluderů bude pro daného pacienta vyhovovat nejlépe, je zrealizovaný sen v předoperačním plánování,” neskrývá nadšení doktor Hudec.

 

Než se ale k lékařům dostane do rukou přesná kopie levé srdeční síně pacienta k operaci “nanečisto”, musí se spojit řetězec jednotlivých úkonů. „Na začátku máme snímky z CT, což jsou ve své podstatě dvojrozměrné obrázky a z nich ve speciálním softwaru vyberu potřebná data pro 3D modelování. Cíl je mít model ve skutečné velikosti jedna ku jedné přesně tak, jak je orgán v těle konkrétního pacienta,” vysvětluje Ing. Jan Hečko, biomedicínský inženýr Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, jehož tvorba vlastního softwaru ke zpracování a vizualizaci dat se stala součástí doktorského studia oboru Kybernetika (Biomedicinské inženýrství) na Vysoké škole báňské v Ostravě. „Realizace 3D modelů se stala mojí vášní,” přiznává.

Tisk jednoho modelu trvá 5 až 6 hodin a náklady na jeho výrobu jsou do 100 korun. Díky tomuto inovativnímu postupu se ušetří i nemalé peníze. Cena jednoho okluderu se pohybuje kolem 35 tisíc korun a když lékaři předem ví, který použít, nemusí pak vhodný zkoušet až při samotné operaci. Nepoužité okludery nelze totiž využít při dalších zákrocích katetrizačního uzávěru ouška, kterých provedou lékaři v Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí ročně kolem pětadvaceti. „Když si můžeme předem vyzkoušet, který typ je ten nejvhodnější, tak zkracujeme vlastní proceduru, a co je pro nás nejdůležitější – děláme ji ještě více bezpečnou. Dokonalé plánování minimalizuje komplikace, a to je náš cíl,” doplňuje hlavní přínosy nového předoperačního postupu MUDr. Jan Chovančík, Ph.D.

Třinecký 3D PrintTeam už nyní hledá další možnosti, jak stále populárnější technologii více v oblasti kardiologie využít. Nabízí se k tomu například jiné nekoronární intervence, které se mohou předem vyzkoušet. „Klíčem není samotný tisk. Ten je dneska profesionální a my nakonec dokážeme tisknout dokonce z měkkých materiálů, což je nesmírně těžké, ale díky tomu můžeme namodelovat výtisky v kvalitě, jako je lidské srdce. Důležité je zejména vymyslet přesná data pro tisk. Získat reálná data reálného pacienta a vytvořit z nich lidský model je něco, co neumí každý a u nás to umí právě Honza Hečko,” těší doktora Jiravského a za celý tým dodává: „Naším cílem je nabídnout možnosti 3D modelování a 3D tisk ostatním kolegům, aby naše získané zkušenosti i technologie mohli využít pro bezpečnost svých pacientů.“

Experti z Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí přiznávají, že úspěšné zavedení nové metody jim zabralo obrovské množství času, a když se sešel celý tým dohromady, vše nabralo neuvěřitelnou dynamiku. „Nic z toho by však nebylo možné bez firmy Cardion, která nám zakoupila 3D tiskárnu. Každý člen toho týmu dokázal přinést něco jiného a to nás posunulo k tomu, že se ten původní vánoční sen stal realitou a my teď můžeme pacientům nabídnout bezpečný, rychlý a efektivní zákrok,” těší Otakara Jiravského a jeho kolega z 3D PrintTeamu, doktor Chovančík, na závěr sděluje: „Naše zkušenosti se snažíme sdílet s ostatní odbornou veřejností a o tom, že jdeme správným směrem, a že jsou výsledky naší práce oceněny i mimo Českou republiku, svědčí aktivní prezentace našich poznatků na Evropském kardiologickém kongresu.”

Zpět