O nemocnici

21.1.2020

Umírání – ač je přirozenou součástí života, často se o něm bojíme mluvit nebo na něj vůbec pomyslet. Putovní výstava s názvem Jednou chci zemřít doma, kterou právě hostí Nemocnice Podlesí v Třinci, toto tabu odkrývá a přibližuje tak domácí péči a mobilní hospic.

V Nemocnice Podlesí, která je součástí skupiny AGEL, najdou návštěvníci výstavu v prostoru vchodu do ambulantní části, v 1. patře u informační recepce. Nevšední fotografie, které zde budou k vidění do konce února, nabádají zamyslet se nad tím, jak chceme, aby o nás bylo před smrtí postaráno, a také jak se my sami chceme postarat o své blízké.

Šest regionálních fotografů spojilo své síly, aby svou tvorbou podpořili domácí péči a mobilní hospic. Jejich fotografie svým jedinečným a decentním způsobem ztvárňují těžké téma výstavy, která nese motto: Stejně jako je jedinečný život každého z nás, je jedinečný i způsob, jakým odcházíme.

„Ačkoliv Nemocnice Podlesí není hospic, nemá LDN ani jiné oddělení pro dlouhodobě nemocné

a umírající, tuto myšlenku rádi pomůžeme šířit. Věříme, že odchod z tohoto světa může probíhat důstojným způsobem. Je ale jen na nás, jak to svým blízkým usnadníme,“ řekl předseda představenstva Nemocnice Podlesí MUDr. Radek Neuwirth, MBA a dodal: „Výstavu vnímám jako pozitivní náhled na to, jak si máme vážit starších lidí, jejich zkušeností a oplatit jim to, co pro nás celý život dělali. A to se bezesporu týká i vztahu našich lékařů a sester ke starším pacientům, kterých je většina a kteří velmi oceňují vstřícný a laskavý přístup našich zaměstnanců.“

Na sedmi výstavních rollupech s fotografiemi a stručným popisem důvodu zapojení k  výstavě mohou návštěvníci vidět tvorbu Ireny Huťkové, Tomáše Kluse, Vlasty Pavlíkové, Pavla Zubka, Dariny Kuźmové a Marka Džupina. „Úcta ke stáří se nedá nařídit, ta se musí vypěstovat,“ řekla fotografka Irena Huťková. A právě výstavou chtějí její tvůrci a organizátoři zasadit semínko a poděkovat těm, kteří v těchto těžkých chvílích svým blízkým pomáhají a nenechávají je v tom samotné.