O nemocnici

17.12.2015

Lékaři třinecké Nemocnice Podlesí, která je členem skupiny AGEL, mohou u pacientů, které trápí porucha srdečního rytmu, nově řešit zdravotní obtíže pomocí alkoholové terapie. Speciální metodu založenou na aplikaci koncentrovaného ethanolu zde provedli v letošním roce jako vůbec první na Moravě a ve Slezsku, a to v rámci léčby fibrilace síní. Prvním pacientem, který zákrok podstoupil, byl pan Miroslav Bittala z Prostějovska.

Fibrilace síní se stává jednou z civilizačních chorob, která jen v Česku trápí statisíce pacientů. Fibrilace se projevuje bušením srdce, ztrátou výkonnosti, zvýšeným pocením nebo i zadýchávání. Neléčená fibrilace přitom může mít i fatální zdravotní následky - jako je například srdeční selhání nebo cévní mozková příhoda. Fibrilace síní může mít řadu příčin i forem, vždy však komplikuje a omezuje každodenní život nemocného.

Pro velkou část pacientů je řešením obtíží moderní zákrok nazývaný alkoholová ablace Marshallovy žíly. Tento výkon spočívá v aplikaci alkoholu do příslušné cévy v levé srdeční síni. Touto cévou je takzvaná Marshallova žíla, která v průběhu růstu embrya postupně zakrňuje. U některých lidí dojde až do podoby pouhého vazivového pruhu, u jiných zůstává jako „nevýznamná“ žilka. A právě tato anatomická struktura je pak u vybrané části pacientů zdrojem nežádoucí arytmie. „Zákrok provádíme v lokální anestezii, zpravidla jako doplněk katétrové ablace fibrilace síní, která může být s ohledem na horší dostupnost tohoto místa obtížná,“ uvádí lékař kardiologického oddělení Nemocnice Podlesí MUDr. Radek Neuwirth a dodává: „Druhou skupinou nemocných jsou lidé, u kterých katétrová ablace selhala a dané místo, tedy Marshallovu žílu, se nám nepodařilo účinně ablovat. Tyto pacienty indikujeme k alkoholové ablaci jako samostatný výkon navazující na předchozí katétrovou ablaci.“

Vůbec prvním pacientem, který alkoholovou ablaci v Nemocnici Podlesí letos podstoupil, je 58letý Miroslav Bittala, který žije v Milkově nedaleko Prostějova. Potíže se srdíčkem jej trápily již od roku 2009 a vyústily dokonce tak daleko, že jej postihla cévní mozkové mrtvice.

 „Již dlouho mě trápila dušnost, zadýchávání, srdce mě pobolívalo a někdy jsem měl pocit, že mi vibruje. V některých momentech jsem zrudl jako rak. Teď je to mnohem, mnohem lepší,“ popisuje pan Miroslav, který dříve dojížděl za prací do Ostravy a jako podnikatel v oblasti elektra byl neustále ve stresu. Dostal se ale naštěstí do péče kardiologů z Nemocnice Podlesí, která i v Ostravě provozuje jednu ze svých detašovaných ambulancí. Nyní je, i kvůli dalším zdravotním potížím, v částečném invalidním důchodu. „Pamatuji si, že vlastní zákrok trval několik hodin a v nemocnici jsem ležel jen asi čtyři dny. Zlepšení přišlo velmi záhy, a tak si mohu opět užívat svých koníčků, jako jsou procházky po lesích se svými dvěma psy. Mohu pracovat u domu a na zahradě, štípat dříví a teď před Vánoci manželce pomoci s úklidem,“ vyjmenoval pan Bittala, který při dnešní návštěvě Nemocnice Podlesí hravě zvládl vyjít pěšky po schodech hned několik pater bez zadýchání. Díky zákroku si tak užívá již několik měsíců zcela bez arytmií.

Celý proces alkoholové ablace je jednoduchý a spočívá v nalezení cévy, zaklínění jejího odstupu a aplikaci malého množství ethanolu. Ten pak už svépomocí odstraní příčiny arytmií a fibrilace odezní. Žilním přístupem se lékaři dostanou až do srdečních dutin a odtud do srdečního žilního splavu, do kterého uvedená Marshallova žíla ústí. „Pak již stačí zaklínit její odstup balónem a injikovat jeden až dva mililitry koncentrovaného alkoholu. Ten další práci provede během několika minut za nás a nenávratně destruuje svalové buňky, které arytmii až doposud spouštěly či udržovaly,“ vysvětluje kardiolog Radek Neuwirth s tím, že velkou část nemocných přitom tento zákrok dovede dlouhodobě zcela zbavit arytmií. Po několikadenní hospitalizaci se pacienti vracejí zpět do běžného života.

„Setkal jsem se s pacientem, který absolvoval čtyři mnohahodinové katétrové ablace v odstupu několika let a teprve tento nový zákrok, který u něj netrval déle než 20 minut, mu arytmii definitivně během pár minut ukončil. Ale nejen tento konkrétní úspěch je do jisté míry důvodem, proč tuto metodu zavádíme s kolegy i v naší nemocnici,“ říká MUDr. Neuwirth s tím, že alternativou výkonu je opakovat katétrovou ablaci anebo použít kardiochirurgický přístup s otevřením hrudníku. Tato alternativa je nicméně zatížena více než 20 procentním rizikem komplikací, a to je důvodem jejího malého používání.    

V letošním roce provedli kardiologové Nemocnice Podlesí celkem dva tyto speciální zákroky. Druhou pacientkou byla 51letá žena, která v minulosti již dvakrát podstoupila katétrovou ablaci, ale tento zákrok nevedl k ústupu arytmií. Proto se lékaři v září rozhodli přistoupit k ablaci alkoholové, která konečně přispěla ke zlepšení zdravotního stavu a pacientka je od té doby zcela bez arytmií.